|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Budoucnost svobodná a společná: Spor The Zeitgeist Movement a Freedomain Radio jako konflikt vědeckých paradigmat
Kaleta, Jan ; Voříšek, Michael (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Práce pojednává o sporu dvou anarchistických hnutí propagujících anarcho-kapitalismus a nepeněžní automatizovanou ekonomiku. Otázkou je, zdali lze spor vysvětlit jako konflikt vědeckých paradigmat a nikoliv pouze politicky. Práce hledá známky paradigmat ve sporu, který se zvenčí jeví ideologicky. Dále práce zkoumá důvody, proč vědecké argumenty neuspěly a rozhovor se přesunul do osobního a morálního konfliktu představitelů. K analýze byla zvolena metoda Grounded Theory, s přihlédnutím k autorům, kteří interpretují Kuhnův konflikt paradigmat jako důsledek nevědomé jazykové bariéry. Pro detekci vědeckého jádra hnutí byl operačně definován pojem paradigmatu jako hierarchie konceptů s fyzickou referencí, teoretické sítě konceptů a oborového cíle. Pouze oborový cíl představuje spolehlivý styčný bod mezi paradigmaty. Práce shrnuje diskusi mezi anarcho-kapitalisty a zastánci Resource-Based Economy (RBE) a nachází v RBE vědecké odpovědi a oborové cíle, které v diskusi chyběly. Práce zjišťuje, že diskuse může pokračovat a že ideologické rozdíly byly způsobeny odlišným rozsahem nástrojů paradigmat, bez ohledu na historický původ a ideologickou orientaci. Použité postupy lze použít k analýze a detekci vědeckého potenciálu uvnitř okrajových hnutí obecně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.